Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta.
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Tento čtivý rozbor sociologických kořenů náboženské víry staví na teoriích vědění, jež Peter Berger poprvé zkoumal s Thomasem Luckmannem v knize Společenská výstavba skutečnosti (Sociální konstrukce reality).
Charakteristickým rysem modlitby růžence je opakování stejných slov. Může nám tato modlitba pomoci setrvat v Boží přítomnosti? Otec Jeroným se růženec modlil po mnoho let a získaná zkušenost ho vedla k napsání krátkého „předzpěvu“.
Záměrem předložené publikace je objasnit Schellingovu koncepci přírody, jak ji vypracoval v rámci svých soukromých přednášek, konaných ve Würzburgu v roce 1804.
Hluk je - jak si všiml slavný Lewisův zkušený ďábel - hudbou pekla. Robert Sarah nám nabízí skutečně vztahující, vytříbeně podanou úvahu o důležitosti nalézání ticha v našich vlastních životech a o tom, co můžeme skrze toto ticho objevit...
Studie předkládané v této publikaci vycházejí z dosavadní práce autora nad Órigenovými texty. Zabývají se dvěma klíčovými tématy jeho myšlení: otázkou, jakou míru svobody zakouší lidská vůle ve světě ovládaném Boží prozřetelností, ...
Kdo jsem? Většina křesťanských žen si tuto otázku klade jen zřídkakdy. Ovšem když jsme si vědomy své ženské a křesťanské identity ženy, díváme se jinak na sebe i na druhé.
Um identity pojednává o základní metafyzické či filozofické otázce po naší podstatě, identitě a povaze bytí, které člověk žije a s kterou se dříve či později setkává tváří v tvář ve svém každodenním životě.