Biografie pražské rodačky Dity Krausové (nar. 1929), která prošla Terezínem, Osvětimí a Bergen-Belsenem. Ve své biografii popisuje dětství v Praze, vzpomíná na rodiče a kamarády. V listopadu 1942 přišlo předvolání do transportu a rodina putovala nejprve do Terezína a pak do Osvětimi.
Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách.
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Životopis Jozefa Tisa (1887-1947), katolického kněze a prvního prezidenta Slovenské republiky. Po válce byl Tiso justicí obnovené Československé republiky odsouzen k smrti pro vlastizradu a zločiny proti lidskosti.
Komunistická strana završovala v poválečném období hned dvojí transformační proces. Z úzké disciplinované sekty třicátých let se stávala masovou stranou se statisíci nových členů.
Kniha vychází k 550.výročí mírových snah krále, který předběhl svou dobu o několik století. Autor Petr Hora-Hořejš proslul svojí řadou knih Toulky českou minulostí.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma. Války s Jugurthou, Kimbry, Teutony a Mithridatem, občanská válka a Spartakovo povstání.