Třetí svazek edice deníkových zápisků české spisovatelky a libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854–1895), dcery českého politika Františka Ladislava Riegra.
České dějiny středověku, především středověká historiografie a kultura středověku představují spolu s pomocnými vědami historickými a chronologií zvláště hlavní životní badatelská témata profesorky Marie Bláhové.
Nově doplněné a opravené vydání knihy líčící osudy československých parašutistů skupiny Clay od výcviku v Británii za druhé světové války až po zpravodajskou činnost na Moravě za protektorátu.
“It is the best-run and highest-quality Czech newspaper in the entire free world.” With these heart-warming words Jiří Voskovec belauded Hlas domova, the exile periodical issued by František Váňa in remote Australia for almost three decades.
Soubor Erbovních map od Milana Myslivečka systematicky zaznamenává jednotlivá historická sídla a představuje pomocí erbů jejich stavebníky a významné majitele z řad šlechty či církevních i světských institucí.
Seriál „Erbovních map hradů, zámků a tvrzí v Čechách“ se uzavírá 16. dílem, ve kterém zavítáme na samý jih Čech. Zde se rozkládala říše mocného panského rodu erbu růže. Hlavním sídlem dominia Vítkovců je honosný Český Krumlov.
Fascinace nacistů okultismem je dnes už legendární, přesto se dnes nezřídka odbývá s tím, že se příliš přeceňuje nebo že šlo jen o Himmlerovu osobní posedlost.
Druhý díl trilogie o nejvýznamnější panovnici na českém trůnu
Prohrává válku o habsburské dědictví. Prohraná se ale zdá i bitva o její manželství s Františkem Štěpánem. Říši ohrožuje nejen pruský král Fridrich II., ale i Francouzi a Bavorové, kteří se dostanou až do Prahy.
Originální monografie se detailně věnuje tématu, které se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historiků umění a architektury – dějinám kulturních domů.
Období takzvané sudetské krize roku 1938 vnímáme jako okamžiky prohry, potupy a zrady. To je ale jen jeden úhel pohledu, ten, který reflektuje konečný výčet ztrát. Ztrát územních, hospodářských, lidských i morálních.
Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský z Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou. Ta věta časem zlidověla.
Druhý díl podrobné kroniky fašismu v Itálii je stejně jako první nahlížen z pohledu samotného Mussoliniho a dalších protagonistů hnutí. Odehrává se mezi roky 1925–1932, v období, kdy se Mussolini stává miláčkem národa.
18. září roku 1934 přivedl vůdce Svazu pro Němectvo v zahraničí (VDA) Hans Steinacher k Rudolfu Hessovi, zástupci vůdce všech Němců pro věci politické, zajímavou návštěvu. Byl jí novopečený vůdce Sudetendeutsche Heimatfront, Konrad Henlein.
Pražské jaro poznamenalo nejen dějiny slovenského a českého národa, komunistických zemí a světového komunistického hnutí, ale vůbec konflikt mezi Východem a Západem, který určoval krátké dějiny 20. století.