Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť
má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve
stále intenzivnějších kulturních válkách?
Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců. Byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání.
Obsáhlá kniha předního českého autora literatury faktu je dramatickým, čtenářsky přitažlivým a mnoha dokumenty, svědectvími i osobním pátráním obohaceným pohledem na španělskou občanskou válku.
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.
Autor podrobně líčí Henleinův osobní a rodinný život, jeho charakterové vlastnosti, politickou kariéru i konec v zajateckém táboře v Plzni. Součástí knihy je množství fotografií, z nichž některé dosud nebyly publikovány.