Eva Weissweilerová zachycuje i to, co Freud sám nazýval „rodinným románem“, například psychoanalytikovu fanatickou nenávist k pěti sestrám jako možný kořen jeho podivného názoru, že ženy na rozdíl od mužů nemají žádné „nad-já“.
Dvanáctiletá židovská dívka z Plzně si psala deník od prázdnin 1941 do ledna 1942 - do odjezdu transportu plzeňských Židů do Terezína, z něhož se nikdo z rodiny nevrátil.
Výbor z korespondence Jaroslava Havlíčka z období první světové války s doprovodným esejem přiblíží život i tvorbu významného rodáka z Jilemnice, autora psychologických próz Jaroslava Havlíčka.
Pavel Jurkovič zasvětil svoji další knížku vzpomínkám na různé pedagogické cesty, jimiž se ubíral a především na výchovu hudební, které se v životě věnoval.
Jméno diplomata a hudebního spisovatele Miloše Šafránka,otce historičky fotografie Anny Fárové a spoluzakladatele pražského Divadla hudby, je v Čechách známo především díky jeho třem průkopnickým knihám věnovaným dílu jeho přítele Bohuslava Martinů.
Autorka navazuje na úspěšnou knihu Fenomén Lébl a mapuje – opět formou konfrontační montáže autentických dobových textů – vrcholné období Léblova díla.
