Tento neuvěřitelně dobrodružný příběh a jeden z největších světových bestsellerů nám dává příležitost objevit moudrost starodávné kultury a vyslechnout si její podmanivé poselství.
Naše edice Kapesních průvodců Šumavou vychází vstříc všem návštěvníkům Šumavy, kteří nechtějí ztrácet svůj čas hledáním stovek variant tras na mapách nebo na internetu. A chtějí se bez větších příprav vydat rovnou na výlet.
Evropa je kontinent protkaný spoustou turistických tras a treků, díky nimž můžeme prozkoumat její nejmalebnější zákoutí a širokou paletu typů krajiny, jimiž oplývá.
Nový průvodce popisuje 600 šumavských míst na obou stranách hranice. Jednotlivá hesla obsahují informace o historii jednotlivých míst v Čechách, Bavorsku a Rakousku od první písemné zmínky do současnosti.
Kniha zprostředkovává zážitky Zdeňka Kalisty (1900-1982) z cesty do Finska v roce 1966. V mnohém však přesahuje běžné žánrové cestopisné obrázky a nabízí čtenáři vnitřní setkání s dalekou severskou zemí.
Cestopisné zápisky - deníky z let 1985 - 1995. Neotřelé postřehy z USA, Kanady, Normandie, Bretaně, Irska a Anglie. Cesty za sluncem s nostalgickým pocitem, že cestováním se kazí svět.
Autoři dlouhodobě na Srí Lance žijí a to je při čtení tohoto zábavného průvodce poznat. Seznamují čtenáře s historií i současností ostrova, základními pamětihodnostmi, které bychom při návštěvě Srí Lanky neměli opomenout.
Máchův kraj a Lužické hory, romantická část země vklíněná mezi České Švýcarsko, České středohoří, Český ráj a Kokořínsko, a na rozdíl od výše zmiňovaných neprávem opomíjená. Hrady, zámky, pískovcové skály, řeky a hory se tu snoubí do pestré krajiny…
Již třetí svazek edice Cesty za horizonty a druhý díl trilogie Cesta na konec světa a zpět představuje literárně-politologický cestopis pojednávající o současném reálném Rusku. Tentokrát o autorových cestách po západní Sibiři.
Jak vypadaly naše nejvyšší hory v dobách prvních lyžařů a turistů? Které horské chaty dodnes stojí neporušené a které bychom hledali marně? Jak se ženám lyžovalo v sukních a kloboucích?
Josef Wünsch podnikl v letech 1881–1883 expedici do Arménie a Kurdistánu, tehdy okrajových oblastí jihovýchodní části Osmanské říše. Jeho výprava přinesla řadu zeměpisných objevů a zjištění.
Vyrazit na víkend nebo na pár dnů do lesa, spát pod širákem, vařit si čaj ze smrkového chvojí, sbírat houby, zírat do ohně… kdo z nás to nemá rád? Les, a příroda vůbec, jsou nejlepší učitelé, jak ví každý zálesák, skaut, tramp i snílek.
Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust.
