Nejprodávanější Kniha v roce 2022
Evropa

Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém.

Prostřednictvím takzvaných „mýtů“ se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české.

Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem.

Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.

Praktická příručka, která seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími daty a událostmi z dějin, domácí i mezinárodní politiky i se základními údaji z kulturní a hospodářské sféry.

Autor pojednává o jednom ze dvou nejmladších států Evropské unie, který však délkou svých dějin patří k těm nejstarším v rámci Evropy, i když stále ještě ne k těm dost probádaným. Tudy vedla cesta, kudy do nitra kontinentu přicházela neolitická civilizace, zde měli svá království Thrákové, zájmy Řekové a po nich Římané, sem zamířili Slované i turkitští Bolgaři a vznikly tu 1. a 2. bulharská říše soupeřící s Byzancí. Po dlouhém období v osmanské říši se v 19. století zrodil nový bulharský stát, který se stal významným činitelem v rámci oblastí Balkánu a jímž je dodnes.

Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.

Publikace z řady postkonferenčních sborníků nabízí komparativní pohled na roli Brna v rámci sítě měst rakousko-uherské monarchie.

Autorka rekonstruuje události v Jedwabnem, které se odehrály v červenci r. 1941, jejichž následkem bylo masové vyvraždění Židů v obci, na němž se podíleli Poláci.

Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.