Rozsáhlá kniha vzpomínek významného českého diplomata Jaromíra Kopeckého (1899-1977) je významným příspěvkem k poznání československých dějin 20. století.
Kniha obsahuje vybrané texty o dějinách architektury a historiografii dějin umění, z nichž jen část byla zveřejněna v českém jazyce. Jejich společným jmenovatelem je ambice překonat nacionalistický model transnacionálními dějinami.
Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů opisuje i tentokrát velký oblouk od televizních pořadů, dokumentárních filmů a cestování přes hudební alba až k psaní fejetonů, cestopisů a knih o vlastních rodičích.
Kniha je symbolickým poděkováním autorům, kteří se v naději, že jejich záznamy mohou posloužit nejen rodinným příslušníkům, ale i dalším čtenářům, pustili v polovině 90. let do sepisování vzpomínek na své dětství ve Vídni.
