Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování.
Známý autor duchovních knih Anselm Grün není jen benediktinský mnich, ale také manažer, učitel, duchovní průvodce, rádce mnoha lidí. Jeho vlastní biografie zachycuje životní témata, která mu zvláště leží na srdci.
Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.
Ludwig Wittgenstein (1889–1951) je jedním z nejvýznamnějších filosofů 20. století a jeho dílo podstatným způsobem proměnilo a stále ovlivňuje analytickou filosofii.
Avadhuta Gíta, v překladu „Zpěv vysvobozeného“, je text nekompromisně vyjadřující pozici – stav jogína, potulného askety, který dosáhl této sjednocující mystické zkušenosti.
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky.
Publikace je věnována v prvé řadě katolické obrazové kultuře v prostředí předbělohorské Prahy, nejvýznamnějším objednavatelům, umělcům a místům, pro něž byla malířská díla určena.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
Text doporučoval ke studiu Ramana Maháriši svému nejbližšímu žákovi Anamalai swámimu. Je psán formou otázek a širších odpovědí, ve kterých se žák ptá svého Gurua na podstatu poznání.