Hlavní hrdinka Hana, 27- letá mladá žena, často sedává v svém pokoji s okénkem do zahrady a sní o tom, že její život bude zcela jiný než matčin a babiččin. Touží žít ve městě, vydat se za bohatého muže a je odhodlána udělat vše...
Žena, která sní o velké lásce a po mnoha peripetiích ji konečně nachází, to je nejčastější téma čtiva zvaného červená knihovna... Román pro ženy není vlastně o ničem jiném.
Stojím a rozhlížím se kolem dokola. Všude je jen tma. Doufám, že zahlédnu nepatrné světélko, abych věděla, kudy se mám vydat pro pomoc. Vyčerpáním sotva popadám dech. Nohy mě bolí, chodidla už skoro necítím. Boty jsem někde ztratila.
Známe to – klasické randíčko – kytka, káva, oťukávání, další schůzka, polibek, další káva, tokání, milování… Nuda! Dorota si poprvé v životě vyzkouší seznamku. A světe, div se, vyjde to! Adam se zdá být trefou do černého.
Mladičká venkovská vdova snad nechce od života příliš mnoho: muže, který by ji měl rád, byl dobrým otcem jejím dětem a – dostavěl dům. Ten rozestavěný dům jako by si žádal své oběti. Marta ovdoví podruhé… a nevydaří se jí ani třetí vztah…
Kristýna to v životě nemá jednoduché. Ve svých šestadvaceti letech ví, jaké to je ztratit milovaného člověka. Michal, otec její dcerky Natálky, zemřel ještě dřív, než se narodila.
Viola a Viktor mají na první pohled téměř ideální manželství. Milují jeden druhého, dcerku Nikolku, svou práci. Ale zdá se, že jejich vztah má přece jen trhliny...
Dvě sestry – dva osudy… Velká láska, životní ztráta i smyslná vášeň potkají obě, ale každá je prožívá po svém. Starší Báře se vztah se vším všudy nedaří a muži, kteří procházejí jejím životem, jí nepřinášejí štěstí. Dokonce i Marek, jenž se zdál být