Kniha skutečných příběhů „posledních“ nejvýznamnějších kanibalských Papuánských náčelníků a autentický záznam komunikace při symbolickém „Posledním Prvním Kontaktu“.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Srozumitelná, stručná a bohatě ilustrovaná kniha vysvětluje, jak, proč a kdy se umění měnilo, kdo zavedl nové prvky, o co přesně se jednalo, kde vznikaly a jaký to mělo dopad....
Emil Filla se rozhodným způsobem zasadil o přijetí tří vůdčích směrů moderního umění v českém prostředí – expresionismu, kubismu a surrealismu. Zatímco jeho vztah k prvým dvěma byl již mnohokráte zhodnocen, poměr k surrealismu zůstává dosud otevřený.
Kniha vypráví především o osudech celé dlouhé řady vesměs významných českých umělců i umělkyň, jejichž osudy film, televize či umění vůbec zásadním způsobem poznamenaly.
V této rozsáhlé a dnes již klasické monografii věnované André Bretonovi a základním tématům surrealismu se autor po důkladném rozboru geneze tohoto hnutí na historicko-kulturním pozadí věnuje i vztahu k dobové vědě a ezoterice.
Třetí vydání rozhovoru o historii nejvýraznější undergroundové skupiny - Plastic People of the Universe, od jejího založení po americké turné v roce 1999. S předmluvou Ivana M. Jirouse a doslovem Vráti Brabence. Historie kapely v letech 1990-2001.
Třicet velkoformátových portrétů umělců narozených před rokem 1945 od fotografa Hynka Glose. Třicítka rozhovorů s lidmi, kteří jsou živou pamětí tuzemského vizuálního umění (Stanislav Kolíbal, Theodor Pištěk, Adéla Matasová, Jan Švankmajer…).
Pavel Mára patřil již v sedmdesátých letech k několika málo fotografům v Československu, kteří svoji volnou tvorbu realizovali v barvě, navíc většinou ve velkých formátech. Publikace je založena na kontrapunktu barevných a černobílých fotografií.
Kniha představuje určitý esej o životě ruského národa, kterému se přední česká humanistická fotografka věnovala téměř 40 let. Pohled na národ, který má potřebu ikon, svatých či politických.
Berlínský diář, který směl být na základě autorovy poslední vůle rozpečetěný až 20 let po jeho smrti, se dnes z hlediska pohledu na osobnost Maxe Frische i z hlediska literárně politické historie stává jedním z jeho nejdůležitějších děl.
Jako další z edice UNESCO vydává nakladatelství FOIBOS BOOKS knihu o historickém jádru Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.
Po skončení druhé světové války byl dirigent Václav Talich obviněn z kolaborace. Za inspirátora bývá označován ministr Zdeněk Nejedlý. Publikace si všímá korektních vztahů mezi nimi v meziválečném období.
Bilanční rozhovor s významnou osobností naší rockové hudby mapuje život Jana Hrubého a přináší jeho nevšední postřehy profesionálního hudebníka, vzpomínky na kolegy, přátele i události v uplynulých letech.