Autor nabízí „první pomoc“ v podobě tipů, jak významně změnit životní styl ve svůj prospěch, uvádí nejnovější poznatky výzkumníků této oblasti a v závěru se zabývá úvahami o tom, zda se náš mozek dokáže na změněné podmínky adaptovat.
Sebevražda je bezpochyby tabuizovaným tématem. Žádný jiný způsob úmrtí nevyvolává tolik pocitů studu, lítosti a nepochopení. Kolem sebevražd proto dodnes panuje mnoho mýtů.
Autor úspěšné knihy Cesta důvěry se sv. Terezičkou, francouzský kněz a terapeut, rozvíjí své přesvědčení, že terapie a duchovní doprovázení nestojí proti sobě, ale doplňují se.
Co je to vzdor? Je to ten neurčitý pocit, když se vám nechce dělat něco, o čem víte, že je to pro vás dobré; je to sklon dělat něco, o čem neomylně víte, že to pro vás dobré není, a to všechno mezi tím.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Mít občas špatné svědomí je v pořádku, protože je důkazem, naší zodpovědnosti, ať už v jakékoli oblasti. Tato kniha se primárně zaměřuje na zodpovědnost ve vztazích, v nichž jsme na sebe někdy přísní až příliš.
V naší době, kdy se vše točí kolem hledání štěstí a kdy dokonalost a autonomie jako by byly normou, je mnoho lidí zároveň osamělých. Autor, známý belgický psychiatr, věří, že snaha o štěstí jako cíl života je chybná.