Palsova kniha poskytuje, zvláště studentům, solidní základ pro studium některých výrazných představ o tom, co je to náboženství. Autor neuvádí jen klasiky, ale rovněž čerstvé teorie vycházející z neurofyziologických a genetických výzkumů náboženství. Těch se paradoxně dovolává při obraně univerzálnosti náboženské víry a její bazální nevykořenitelnosti.

Dlužno říci, že dnes se žádná teorie netěší vlivu srovnatelnému s vlivem hlavních teoretických pozic v době před půl stoletím. Místo toho nacházíme nejrůznější konkurující si interpretační modely, které sice staví na klasických teoriích, jež jsme v této knize zkoumali, avšak vylepšují je a aplikují odlišnými způsoby.

Deistická představa původního přirozeného náboženství lidstva kromě chvályhodného prosazování tolerance otevřela rovněž dveře novému způsobu výkladu různosti náboženských forem a jejich vzájemných konfliktů a nedorozumění.

(...) Přivítat lze knihu Osm teorií náboženství amerického profesora religionistiky Daniela L. Palse, která vyšla letos v dubnu v překladu Lucie Valentinové a jež je úvodem do vědy o náboženství i průvodcem myšlení 20. století. Náboženským skeptikům je třeba předeslat, že není oslavou, ale reflexí náboženství – zdůrazněna je jeho pozitivní i negativní síla.