Legendární divadelní režisér se v roce 1975 ocitl za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Hledal zde ochranu před světem, který se jej rozhodl ponížit a zlikvidovat. Součástí terapie byl zápis krátkých, stručných postřehů a poznámek.
V roce 1992 se sešli ve studiu Národního divadla herci a akademický malíř. Vyprávěli si veselé historky ze života a jejich povídání bylo zaznamenáno a posléze sestříháno do cca jedné hodiny.