Kolektiv historiků umění z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR přináší ucelený pohled na příběh barokního stavitelství v Čechách a shrnuje výsledky dosavadního bádání do velkoryse koncipované monografie.
Kam nás osobitý architekt a spisovatel David Vávra svými kresbami v knize zavede? Podnikneme s ním cestu za základy naší kultury – do Řecka, cestu do země zaslíbené – do Izraele a nakonec cestu za zázrakem nové civilizace Latinské Ameriky.
Norský historik a teoretik architektury, ve své nejznámější knize poodhaluje podmínky příčiny umístění, vzniku i podob měst na základě analýzy celého systému okolností, které staletý vývoj městského organismu provázejí.
Benátské vily jsou světoznámým architektonickým fenoménem. Tato monografie mapuje promítání změn v architektuře Terrafermy v důsledku okupace ostrovním státem Benátkami v průběhu čtyřsetletého období.
Za deset let se autor setkával s architekty z více jak 140 zemí světa, ale nepotkal ani jediného, který by dokázal odpovědět na otázku, co je to psychologie architektury. Měli by znát ty, pro které jej tvoří.
Česká a moravská krajina má do vínku od přírody danou pestrost. Na to, jak je malá, nabízí neuvěřitelné množství různých krajinných typů a v nich bezpočet zákoutí. K nim neodmyslitelně patří i ta barokní.
Huť architektury Martin Rajniš patří k nejosobitějším architektonickým kancelářím u nás. Bylo by tudíž s podivem, aby se tento fakt nepromítl také do publikace, která přináší přehled jejich dosavadní práce.
Výchozím bodem publikace je emancipační potenciál ženských protagonistek moderny a Bauhausu, jejich role a úspěchy na příkladech z České republiky, Německa, Polska, Maďarska a Estonska v posledních více než sto letech.
Slohová období v minulosti zanechala výrazný otisk také ve vynikající architektuře na našem území. Bohatě fotograficky vybavený obrazový průvodce poslouží každému, kdo se chce v tomto bohatství zorientovat.
Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989.cí d
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.
V již třetí knize Petra Sojky, redaktora magazínu Z metropole ČT a tvůrce pořadu Tajemství pražských dvorků, opět ožívají pražské dvory, vnitrobloky a zahrady.
Zengerova transformační stanice stojí na exponovaném místě Malé Strany. Přestože se její příběh
odvíjí už bezmála sto let a figurují v něm důležití aktéři meziválečného Československa, zůstával
význam objektu dlouhou dobu skryt.
Kniha sleduje vzájemné vztahy mezi architekturou a politikou v období rekonstrukce demokratické republiky po roce 1989, která zároveň musela reagovat na nové lokální i globální okolnosti: rozdělení Československa, vstup do Evropské unie apod.
Kniha přináší svědectví o pozoruhodných dílech předního českého sochaře Jiřího Příhody, vytvořených během posledních deseti let, kdy žil v texaském Austinu.
