Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího.
Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.
Villoldo uvádí, že ústředním pojmem šamanského léčení je světelné energetické pole, jež má obklopovat naše fyzická těla. Učí nás vnímat a čistit otisky nemoci v tomto energetickém obalu a léčit tak sebe i druhé, stejně jako nemocím předcházet.
I když v praxi používáme barometr, tachometr nebo spirometr, nemůžeme mít věrometr. Přesto se Max Kašparů pokusil napsat Věroměr. Aspoň jako pomůcku pro rozlišení víry živé, víry mrtvé a víry v bezvědomí.
Čtvrtý a závěrečný díl Věštění v antickém Řecku přináší ve třech částech výklad čtyř větších skupin induktivních věštebných technik, které jsou doloženy z antiky nebo středověku.
Studie "Jest duše cizinkou na této zemi" sleduje Heideggerovo chápání odloučenosti (Abgeschiedenheit), s cílem přiměřeně položit a zodpovědět otázku po vztahu toho myšlení (Denken).
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
