Nejprodávanější Kniha - leden 2023
moderní svět a civilizace

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality.Surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat.

Od dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace.

Kanadský programátor a informatik Brian Kernighan nám touto knihou předkládá základní poznatky o tom, jak funguje počítačový hardware, software a sítě, a seznamuje nás s riziky, které počítače představují pro naše soukromí a bezpečnost.

Veliké Rusko si skoro vášnivě přeje být velmocí, svírá je obava, že když je svět začne vnímat jinak, tak hrozí Ruské federaci problémy a možná i katastrofa. V Moskvě se často – a skoro tradičně – vždy báli nějakých potíží...

Dokážeme se přizpůsobit měnící se povaze práce? Které dovednosti by měly rozvíjet naše děti? Může obava z kybernetické války rozpoutat další závody ve zbrojení?

Překotný vývoj v oblasti umělé inteligence přinese dramatické změny dříve, než mnozí odborníci předpokládali.

Kniha popisuje mimořádnou a v mnoha ohledech nečekanou cestu, kterou Čína za posledních třicet let ušla v přeměně z uzavřené socialistické zemědělské ekonomiky k neuvěřitelně silné celosvětové velmoci.

Fenomenální Tuvia Tenenbom, kterého český čtenář poznal díky úspěšné knize “Všechny jejich lži”, je zpátky.
Ve své nové knížce si posvítil na uprchlickou krizi v Německu.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století.

Srovnání dvou radikálních myslitelů současnosti, ruského postfašisty Alexandra Dugina a amerického postanarchisty Hakima Beye.

Lidská energie se rodí z euforie nebo frustrace. Na počátku 20. století se zrodila moderní doba, která definitivně rozbila stávající řád, nastalo období extází a depresí, nesmírně tvůrčí a nebezpečné.

Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel.

Kniha Anny Beaty Háblové pojednává o obchodních centrech, jejich architektonickém vývoji, ale i o roli, jakou hrají v životě současné společnosti i v rámci urbanistické struktury města.

Monografie se soustřeďuje na hlavní politické a společenské tendence v Chorvatsku na sklonku posttitovské éry.

Vo svojej poslednej knihe, ktorá bola publikovaná až po jeho smrti v januári 2017, sa Bauman venuje tendenciám, ktoré sú prejavom nostalgických túžob po idealizovanej či imaginárnej minulosti.

Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě.

Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je to kniha optimistická a přináší konkrétní návrhy, jak řešit současnou a budoucí krizi.

Autor v historických souvislostech pojednává o tradičních hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí v kontrastu se změnami, které přináší současná globalizačně konzumní civilizace.