Během pandemie covidu si husitský farář a básník Lukáš Bujna začal vést duchovní deník jako svědectví o tom, jak se vyrovnává s výzvami, které před nás klade současná doba a které zasahují i do našich osobních životů.
Vojenskou duchovní službu mají mnozí spojenou především s literárními a televizními postavami, jako je Haškův feldkurát Katz, nebo otec Mulcahy z populárního MASH.
Proslulý italský znalec náboženství, filosof a esoterik Julius Evola v knize Doktrína probuzení vyzdvihuje raný buddhismus jakožto duchovní nauku, jež neztrácí čas spekulacemi a obřady a směřuje výhradně k odpoutání a vnitřní nepodmíněnosti.
Všichni jsme v nějakém smyslu a nějakým způsobem závislí. Když dokážeme rozpoznat svou závislost, přijmout svou slabost a odevzdat se Síle, která je větší než my, začneme přinášet uzdravení sobě i světu.
Kniha začíná pohledem na vázu stojící na stole. Jak je možné, že vidím vázu, a ne barevné skvrny? Jak je možné, že se mi představuje jako věc s vnitřkem a zadní stranou, třebaže ty jsou před mým pohledem skryté? Co všechno mi o sobě váza říká?
Kniha seznamuje odbornou veřejnost s mnoha zásadními etickými tématy pediatrie a neonatologie, nevyhýbá se ani tématům kontroverzním, která vyvstávají spolu s pokrokem vědy a možnostmi techniky v medicíně.
Málo známý text Ladislava Klímy vydaný na sklonku dvacátých let nejprve jako anonym. Drobná, ale úderná próza, v níž autor vede disputaci nad tématy postavení člověka v kulturním a sociálním prostředí.