Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.
„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek.
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby.
Kniha věnovaná Boleslavu II. (práce polské historičky Joanny Sobieśak) je tradiční biografií. Pro nedostatek informací o sledované osobě jsou představeny i dějiny daného období (druhá polovina 10. století), v prostoru českého státu a jeho okolí.
Michel de Nostradame (1503-1566), zvaný Nostradamus, proslul především jako autor nejednoznačných a varovných proroctví. Monografie francouzského historika D. Crouzeta však dokládá, že to byl ve své době především významný lékař a zbožný humanista.
Kniha vyznačující se poutavou formou a poetickým jazykem hledá cestu ke kultuře a mentalitě středověku prostřednictvím mytologických a dobrodružných vyprávění, která vznikala kolem základní osy pověsti o zakleté Meluzíně a rytíři Raymondinovi.
Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.
Kniha přibližuje příčiny, pozadí a dopady krachu na newyorské burze v roce 1929 a její vliv na hospodářskou a sociální politiku Československa. zároveň reflektuje souvislosti se sílícími extremistickými ideologiemi v Evropě (nacismus, fašismus, komunismus)
Souborné vydání obou dílů slavného komiksu. Maus je děsivým - a současně hodnotně umělecky ztvárněným - zobrazením holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Místo lidí vystupují v příběhu myši a jiná zvířata – odtud název knihy.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
