Kniha líčí postupně historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, přes trojí dělení Polska v 18. století a germanizační snahy 19. století a dospívá až k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století.
Syntetická práce německého sociologa patří k významným moderním pracím věnovaných historii nacistických koncentračních táborů a jejich postavení a úloze v systému státně institucionalizovaného násilí.
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.