Smíchovská balada. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha.
Po knize Bez kůže, temné zprávě o životě učitele v době normalizace v industrializované krajině, nakládá v další knize na čtenáře své hříchy vrchovatě a pak je pošle na pochod s tou plnou polní do děsivé krajiny rozpadajícího se manželství.
V novém románu mladé spisovatelky se prolíná mnoho příběhů v jediném dějišti – současném New Yorku. Sledujeme tři generace exulantů, jejichž životní osudy se v New Yorku buď přímo spojí, nebo alespoň na čas protnou.
Povídka z pera klasické autorky o statečné dívce Báře, která je ideálem průbojné ženy a která svým životem a konáním popírá dobovou konvenční představu o pasivní úloze ženy ve společnosti.
Legendární svazek dopisů, v nichž je zakódována celá autorčina duše. Ta z nich vychází jako bytost nadmíru citlivá a statečná. Dopisy byly vybrány tak, „aby ze všech listů zaznívala horoucí nota lidské lásky.
Osamělý hrdina knihy narazí v antikvariátu na knížku psanou neznámým písmem a přinese si ji domů. Tím začíná dlouhé hledání neznámého města, z něhož kniha pochází.
Laskavé příběhy a podobenství známého italského sběratele moudrostí a poučení mají tentokrát jako úvodní epizodu rozhovor mezi nadutým košatým dubem a tichou a skromnou růží.
Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. Kniha je jednak autobiograficky laděným osobním příběhem, jednak tragikomickou mozaikou doby husákovské normalizace, která ani s odstupem času neztratila nic na své obludnosti.