Soubor Bez růže je tedy především o rozpadu a zániku. Nejprve umírá vypravěčův pes, pak z jeho života mizí i rodina. Na cestě tam dolů, k tomu, jak se žít nemá, vypravěče nijak nezbrzdí ani proměna režimu; jen si pro lahve chodí do Billy. (...) Růžkova prozaická zpověď o tom, co a jak se stalo, je působivá právě tím, že vypravěč není na jedné straně schopen žádného činu, který by rozpadu zabránil, ale na straně druhé je schopen zcela přesné vypravěčské analýzy toho, co a proč se s ním a kolem něj děje. Růžek nepíše zpovědním stylem, který by žadonil o soucit a pochopení. Našel si či z americké drsné školy; načetl a odkoukal styl věcného vylíčení nebývale zvířecích vlastností, jež hnízdí v každém z nás a u někoho i vytanou nekontrolovaně na povrch.