Majitel nejrozsáhlejšího skotského knihkupectví, obchodu ve tvaru bludiště nacházejícího se v malebném přímořském městečku, i nadále trpí přívalem (nebo v nevhodnou dobu naopak nedostatkem) zákazníků, jejichž chování musí tak nebo onak strpět.
Co je vlastně tato knížka, povídka, novela nebo román? Ne, ani jedno, jen soupis osobních zážitků pro všechny, kteří se z jakéhokoli důvodu ocitli sami a ztracení uprostřed sexuální evoluce nové doby „seznamování online“.
Mauzoleum patří k ústředním a ojedinělým dílům německé poezie. Třicet sedm Enzensbergerových balad pojednává o rozporuplnosti pokroku, o procesu trvajícím celá staletí, jehož významné, tragické, komické i absurdní problémy na nás dopadají dodnes.
Dvanáct skeptických vhledů, které originální formou mapují naši existenci i občanské soužití, zároveň zkoumají to, co je, anebo by mohlo být ideálním stavem věcí.
Ošatka lidového humoru pro potěchu duše. Že už dnes nevzniká lidová poezie? Nesmysl! Žije pořád, jen za ní musíte sestoupit do suterénu mezi ochlasty, flamendry, zpustlíky, necudy, dlaždiče, ulejváky, prďochy, pobudy, hajzldědky a jiné citlivé duše.
Proč zrovna u nás? Proč se ta díra objevila zrovna tady? Vypadá to, že se v ní hromadí všechno zlo. Je to snad trest za naše hříchy? Jsme horší než ostatní, víc krademe a podvádíme?
I ve druhé části volné trilogie španělské spisovatelky Esther Tusquets, kriticky nejvíce oceňovaného a čtenářsky nejoblíbenějšího autorčina díla stojícího na počátku její spisovatelské kariéry, se setkáváme s postavou Elii.
Román Vojtěcha Němce nás doslova jedním proudem vrhá na cestu bez oddychu vedoucí útrobami organického města-těla – na cestu, jež se co chvíli mění v bloudění a naopak. Sem tam se nám otevírá výhled na mýtinu – vybombardovanou krajinu ...
Román V domě básnířky je biografickým portrétem jedné z nejvýznamnějších finských autorek, mimo jiné i překladatelky Václava Havla, básnířky Eevy-Liisy Mannerové (1921–1995).
V knize esejů Řeka vědomí se její autor, neurolog Oliver Sacks, zabývá tématy z oborů, jako je botanika, chemie, medicína, neurověda a umění a obrací se na své velké tvůrčí hrdiny vědy – zejména Darwina, Freuda a Williama Jamese.
Čeho bychom se měli obávat? Co nás má nejvíce znepokojovat? Tak zní otázka, kterou John Brockman, provozovatel webu Edge.org („Nejchytřejší webové stránky na světě“ – The Guardian), položil několika desítkám nejvlivnějších odborníků na světě.
Román A počasí se změnilo a přišlo léto a tak dál norského autora chilského původu Pedra Carmony-Alvareze se zabývá osudovou, nenahraditelnou ztrátou, kterou může utrpět každý z nás.
Dystopická sci-fi novela oceňované japonské spisovatelky žijící od roku 1982 v Německu. Autorka přináší vizi rodné ostrovní země, která se uzavřela před ostatním světem. Veškeré cizí vlivy a jazyky byly postaveny mimo zákon a staly se nežádoucími.
Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) – seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, ...
Horečnatý románový debut (1890) norského autora, nositele Nobelovy ceny za literaturu Knuta Hamsuna. Hlad je zde metaforou hledání vlastní identity v existenciální prázdnotě, jakési vnitřní emigraci ze zavedených společenských pravidel.
Sbírka různorodých esejů, která je oslavou lidské zvědavosti. Přední světový neurolog Oliver Sacks v ní nahlíží z různých úhlů na svůj život a vzpomíná zejména na to, co jej nejvíc ovlivnilo.
