Tento traktát představuje jeden z nejdokonalejších filozofických výtvorů reprezentujících mahájánu. Objevil se v Číně v 6. stol. n. l. a patří mezi nejdůležitější filosofické a náboženské spisy východoasijského buddhismu, řadí se do školy jógáčára.
Pharmako je aktualizovaná kultovní knižní trilogie pro „rostlinné lidi“, kteří zde najdou nádhernou tapisérii botaniky, odborné chemie, farmakologie a historie, bohatě protkanou básnickou imaginací, sugestivní směsí logiky a mytologickou tradicí.
Soňa Peková se vydala na svou spirituální cestu, kterou spolu s každodenním životaběhem a s absolutní upřímností zaznamená. Kam ji tato cesta zavede, je neznámé, ale jisté je, že možné je naprosto vše.
Soňa Peková se vydala na svou spirituální cestu, kterou spolu s každodenním životaběhem a s absolutní upřímností zaznamená. Kam ji tato cesta zavede, je neznámé, ale jisté je, že možné je naprosto vše.
Tento text pojednává o nejrůznějších aspektech uspořádání naší mysli. Probereme historii organizačních systémů, vyzkoušených lidmi v průběhu staletí, abychom viděli, které z nich uspěly, které ne a proč.
Nový počin Jana Švankmajera je „příspěvkem k čekání na velký český román“, čekání, které se v místní kotlině periodicky vrací, jako by snad onen „velký český román“ měl být spásou veškeré literatury, a nakonec i nás „nebohých“ Čechů samotných.
Spisovatel, kterým může být i sám autor Jón Kalman Stefánsson, potká v londýnském parku postaršího Paula McCartneyho, který tam hledá úkryt před sluncem, vedrem i slávou. Člen The Beatles je hrdinou jeho mládí a tak ho napadne, že si s ním promluví.
„Uchopit, lovit, polapit. Slovo musí pořádat hon na věc. Báseň nebo hudba se musí zmocnit emoce, jako by to bylo zvíře, zvíře, ve které nevěříme, zvíře inspirace.“
U D. Ž. Bora je hermetismus tím, co v jednom rozhovoru nazval „způsobem života“. Cit pro výrazovou ekonomii, odpor k slovní mlhovině a snaha dosáhnout maximální sdělovací intenzity se pojí s ironií nebo groteskním posunutím či převrácením významů.
Christina Rossetti psala básně od svých dvanácti let, ve čtrnácti letech se psychicky zhroutila — trpěla silnými depresemi. Její básně se vyznačují vykreslováním kontrastů, protipólů, symbolismem, jsou velmi barvité a evokativní.
První Neumannova básnická perioda (1895–1903), anarchistická a dekadentní, z které je tento výbor, bývá jaksi cudně upozaďována. Kritikům vadilo především otočení dobra a zla, oslava Satana, přílišný patos či „originalita za každou cenu“.
V těchto básních se Jiří Langer snaží postihnout, pojmenovat sám sebe, uchopit a překlenout svůj pocit cizince. Zpěvy zavržených originálně zrcadlí hledání vlastní identity, ale i jejích kabalistických dvacet dva poloh.
Kniha zahrnuje výbor z poezie tří podstatných básníků lianozovské školy, kteří své básně v době, kdy nemohli publikovat, sestavovali do rukopisných a strojopisných cyklů, jež se šířily v samizdatových anebo exilových edicích.
V tvorbě Miroslava Salavy se snad nenajde jediná báseň, která by nekončila zmařenou pointou — ve smyslu zmar, marnost, beznaděj, nicota. Není to ovšem žádná dekadentní póza, natož pak samoúčelné veršování.
David Lynch nás v knize zve do svého zákulisí a tak trochu mimo tento svět. Kniha je směsicí Lynchových vzpomínek na zásadní okamžiky jeho života, které vytahuje na povrch světa nahodile, podobně jako když rybář vytahuje z vody právě ulovené ryby.
Pruské noci jsou jediným básnickým dílem Alexandra Solženicyna. Tato bezvýhradná, značně autobiografická výpověď svědomí a pravdy vznikala v pracovních táborech někdy během padesátých let.
