Dá-li se to takto říci, pak tato kniha, jejíž druhé vydání vám nabízíme, je pobouřenou autorskou vzpourou proti stavu, kdy se téma nacistických koncentračních táboru vytrácí z vědomí naší společnosti a je připomínáno vždy spíš jen jednostranně a nárazově.
„Tragédie se stále opakují. Zatímco se vzpamatováváme z poslední hrůzy…“ Tak začíná epilog knihy, která ukazuje, jak masakr na střední škole Columbine stal vzorem pro více než dvě desetiletí školních vražd.
Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří stále někam spěchají a denně zažívají stres, k sobě obvykle nemají zdravý vztah. Autorka je psycholožka, která to sama zažila – ve svých 23 letech vážně onemocněla, a díky tomu zcela přehodnotila svůj pohled na sebe i na život.
Její život je zdánlivě dokonalý, má všechno, po čem vždycky toužila, ale mladá matka dvou dětí se cítí unavená a vyhořelá. Neví, jak zvládat každodenní balancování mezi prací a rodinou, není šťastná a přemýšlí, proč tomu tak je.
Je prokázáno, že i drobné pravidelné pozitivní zkušenosti vedou ke zlepšení zdravotního stavu, prohloubení přátelských vztahů a prodloužení života. Radost funguje jako protiváha stresové zátěže a zmírňuje úzkosti a obavy.