David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?
Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.
Podle dosud převládajícího mínění v řadách zájemců o problematiku křížových výprav byly tyto středověké aktivity výsledkem rozpínavosti imperialisticky laděného středověkého křesťanství. Tento názor však výrazně zkresluje skutečnost.
Na sklonku druhé světové války se Adolf Hitler upínal k zázračné zbrani, která by zvrátila poměr sil. Šlo jen o bláznivou chiméru zoufalého muže, nebo byl nacistický jaderný program dál, než se všeobecně soudí?
Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války.