V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.
Lucian Bernhard (1883–1972) byl jedním z velkých zakladatelů moderního grafického designu. V kariéře trvající téměř pět desetiletí v Berlíně a New Yorku položil Bernhard základ pro nový jazyk formy a komunikace.
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof,
pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí.
Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.
Tento ucelený soubor studií vyšel už v roce 1959, v dalších letech byl doplňován, přepracováván a znovu vydáván; zůstává platným vhledem do „psychologie znázorňování“.
Monografie představuje tři tvůrčí okruhy Adama Kašpara, zahrnuje jeho geologické, ekologické a astronomické studie. Autory studií jsou Jan Dotřel, Pavel Dvořák, Barbora Kundračíková a Matthew Rampley.
Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla.
Umění se dá najít na nečekaných místech. Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.
V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.
Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Josef Werner narozen v Kraslicích (1945) a od roku 1968 žijící v německu je významným výtvarníkem na poli grafiky, malby a sochařství. Vystudoval na Akademii výtvarných umění v Mnichově u prof. K. F. Dahmena.