Příběh ztracené země a ztracené generace, revoluce, která požírá své děti, příběh přátelství, které vzdoruje smrti, přízračné bolesti, boje se sebou samým a se světem, zápasu s osudem. Je to pocta Gruzii, městu Tbilisi a jeho obyvatelům.
Zatoužili jste někdy vědět, jak zastavit vlak? Nebo proč tolik pracovníků londýnské přepravy chodí v otrhaných, špinavých uniformách? Lámete si hlavu, jak vynadat člověku jiné barvy pleti a nedostat se do maléru?
Toto je příběh o svobodě, závislosti, zbabělosti a statečnosti. O poslušnosti, laskavosti i lhostejnosti. O těch nejlepších a nejhorších rozhodnutích. O naději a beznaději. O zraňování a zraňování se.
Dnes již kultovní dílo zařadily The New York Times mezi nejlepší memoáry za posledních padesát let. Nemilosrdně pravdivé, dojemné a vtipné vyprávění o apokalyptickém dětství získalo řadu literárních ocenění.
Koniáš překáží císařské válečné mašinerii víc a víc. Náklady ani obtíže už nerozhodují – rozkaz je jasný, jednou provždy se zbavit muže mnoha tváří: šermíře, žoldnéře, muže na stezce.
Co se děje ve fraucimoru Kateřiny Bechyňové na Karlštejně? Jsou zprávy o trýznění a vraždách služek pravdivé? Proč od ní její manžel Jan Bechyně, karlštejnský purkrabí a jeden z nejvýše postavených mužů v království, utíká do Prahy?
Stárnoucí spisovatel Mojmír se rozhodne během uprchlické krize ubytovat občany Ukrajiny prchající před válkou, a tak na prahu jeho sázavského domu jednoho dne stanou čtyřiatřicetiletá Oxana se synem Sašou.