Úchvatné rodinné domy architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře můžete nyní poznat zcela jinak. Jejich autoři vás vezmou na nevšední průzkum svých dosud nerealizovaných staveb.
Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost.
Autor se pokouší o kritický přístup k psychoanalýze jako poznatkům intuitivních klinických zkušeností zpracovaných do pozoruhodného systému vědeckého poznání, které i přes řadu omylů přineslo revoluci do pojetí lidské psychiky, ...
Umění má moc vyvolávat v nás pocity, a některá díla mohou dokonce změnit náš pohled nebo názor, a přímo tak ovlivnit naše uvažování či přesvědčení – tato kniha vám pomůže umění porozumět a ještě více se z něj radovat.
Zásadní dílo polského historika umění Piotra Piotrowského Významy modernismu. K historii polského umění po roce 1945 přibližuje stěžejní momenty polského výtvarného umění od konce druhé světové války až po 90. léta.
Malířka, grafička a ilustrátorka Alžběta Skálová (1982) je převážně vnímána jako ilustrátorka. Základem a hlavním zdrojem její práce je však volná tvorba, rozbíhající se mnoha směry.
Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je bezesporu nejznámějším a nejpopulárnějším historikem umění dvacátého století. Široká veřejnost ho zná jako autora Příběhu umění, fascinujícího bestselleru, jehož se ve světě prodalo přes šest milionů výtisků.
Vizuální kultura současnosti je přesycena sexem do té míry, že hambaté obrázky pro jejich všudypřítomnost skoro přestáváme vnímat. Člověk nad jistými díly výtvarného umění dob dávno minulých však přeci občas strne údivem.
Kniha zachycuje na 1 000 našich mostních staveb od nejstarších dob po nejpozoruhodnější mostní stavby současnosti, a to včetně významných mostů zaniklých, zejména řetězových.
Cílem této publikace je pokusit se alespoň parciálně zmapovat probíhající proměnu institucionálního přístupu k divákům a zaměřit se na postoje současných uměleckých institucí, jako jsou muzea umění, galerie, nebo centra pro současné umění.
Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty.
U příležitosti nedožitých devadesátin autora připravilo nakladatelství KANT ve spolupráci s fotografkou Danou Kyndrovou publikaci s více než sto šedesáti fotografiemi, které tak budou představeny veřejnosti vůbec poprvé.
Matasová zahájila svoji pedagogickou praxi na UMPRUM hned v polistopadových změnách školy a setrvala až do roku 2003 jako vedoucí Ateliéru prostorové tvorby a alternativních technik. Její osobitá vize formovala řadu výrazných osobností českého umění
Reprezentativní celobarevná monografie Gustava Kruma, jednoho z nejvýznamnějších českých představitelů dobrodružné ilustrace dvacátého století. Na 216 stranách je téměř čtyři sta ukázek kreseb, obrazů, fotografií z umělcova rozsáhlého díla.