Po „Vesmíru hned vedle" a „Čarodějné peci" se českým čtenářům dostává do rukou již třetí kniha Marcuse Chowna, známého popularizátora kosmologie a v současné době odborného poradce časopisu New Scientist.
Geografie nebo ve škole také zeměpis nám umožňuje objevovat a zobrazovat zemský povrch z různých stran. V knize se seznámíš se školačkou Geou a školákem Tomem a můžeš se přidat do jejich Klubu mladých geografů.
Výpravná publikace obsahuje přes 350 minerálů, drahokamů a hornin, které spolehlivě určíte díky výstižným barevným fotografiím, kresbám a přehledným popiskům.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století.
Mnohé z toho, co jste slyšeli o plastech, není pravda. Recyklace je složitější než je prezentováno – pouze méně než devět procent plastů, které vytvoříme, se znovu použije a většina skončí v oceánu.
Objevuj prvky - základní stavební kameny hmoty, ze kterých se skládá nejen náš svět, ale celý vesmír. Jde třeba o zlato, kyslík, fosfor či helium. Prvků dnes známe celkem 118.
Co a kdo se skrývá v modré hlubině? Jaké tvory bychom tam mohli potkat? Oceán je plný zajímavých a někdy dokonce podivných stvoření. Knížka ti ukáže, jaká jsou a jak hluboko ve vodě žijí.
Třetí díl oblíbené série publikací Světem bylin s Romanem Pavelou čtenáře podrobně seznamuje s další řadou užitečných, často i napohled krásných rostlin, které nabízí naše štědrá příroda.
Příroda je fascinující a neustále je v ní co objevovat. Jak tomu všemu ale porozumět? Pokud tápeš a chceš se dozvědět víc, tato kniha ti bude užitečným pomocníkem.
Geografie studuje také vlajky, které jsou symbolem například státu, města, organizace či skupiny, případně slouží k signalizaci. V knize se dozvíš zajímavé (a možná i překvapivé) informace o světě vlajek neboli vexilologii.
Metodika Voda ve městě je výsledkem dvouletého projektu Voda ve městě: modrá a zelená infrastruktura mezioborově, podpořeného v rámci programu Zéta Technologické agentury České republiky.
Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly?
