Nejprodávanější knihy nebo omalovánky - prosinec 2023
poezie

Bilanční prvotina básnířky, která se tvorbě věnuje již osmou dekádu svého života.

Ryl jsem pak zleva doprava, jako bych psal. Zdeněk Volf píše, jako by ryl – vrostlý do krajiny, do času, do paměti, která zpřítomňuje naše mrtvé, konfrontuje nás se sebou samými kdysi, v jiném světle, s jinými nadějemi, postuláty, sny.

Ve své nejnovější sbírce básnířka navazuje na trend realizovaný i v předchozím básnickém souboru Kropení svěcenou vodou.

Pozdní básnický debut brněnského psychologa Ludvíka Běťáka. Běťákovy verše jsou velmi lidské - klukovsky dychtivé, inteligentní a vnitřně poctivé.

Rakouský básník Georg Trakl (1887–1914) stojí svým znepokojivým dílem na křižovatce moderních literárních směrů. Za svého života, který předčasně a tragicky ukončily události první světové války, napsal pouhé dvě sbírky poezie.

V rámci souborného vydání díla básníka, prozaika, esejisty a překladatele Jana Zábrany (1931–1984) vychází po svazcích Nápěvy a Básně třetí rozsáhlý svazek jeho poezie, jímž se souborné vydání Zábranových básní uzavírá.

Básně sebrané do ucelené sbírky vycházejí ze vzpomínek na svět dětství, které autor prožíval v enklávě na okraji Střešovic nedaleko Hradčan v padesátých a na počátku šedesátých let minulého století.

Třicet tři básní knižního debutu Rostislava Šímy (nar. 1992) vydaného v návaznosti na udělení Zvláštní ceny Klementa Bochořáka ve 49. ročníku Literární soutěže Františka Halase, lze číst v jistém slova smyslu jako biografii.

První posmrtně vydaná sbírka básní brněnského klasika české poezie.

Jeden kluk z vesničky Květušín je básnická sebranka prapodivných postaviček zdržujících se převážně v českých vesnicích, městech, na hradech u řek či pohoří.

Drobná luxusní publikace s básněmi Radka Malého a ilustracemi Martiny Špinkové je postavená na kontrastu hravosti slov a vážných témat našeho života - stesku, naděje, zoufalství, krásy, konečnosti, prchavosti.

I květiny mají sousedy. O patro výš šumí tajemné keře. Co si vyprávějí a kdo se v nich schovává? Po rozchichotaném Květolelu se ponoříte do houštin nového poznání.

Ačkoliv bývá Christine Lavantová (1915–1973) řazena do magického čtyřlístku velkých rakouských básnířek vedle Ilse Aichingerové, Ingeborg Bachmannové a Friederike Mayröckerové, není u nás nikterak známá.

Básnířka deziluzí a melancholie, úzkostí a strachů – ale i hravé ironie a málem romantického vzdoru. A k tomu všemu formálně vynalézavá, provokativní.

Síť kořenů, chlorofyl listů, vábení květů i folklór českých bylin skrývají nejednu legrační básničku. Objevte, jak jsou květiny zábavné!

Zazpívejte si společně s Vašimi dětmi Pásla ovečky, Tluče bubeníček, Halí belí, Když jsem husy pásala, a Běží liška k Táboru.

Jean-Gaspard Páleníček představuje v básnické sbírce Mater speciosa své francouzské texty z let 2011–2017 s jejich paralelními překlady do češtiny, na kterých spolupracoval s Ivanem Matouškem.

Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Najdeme zde delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také krátké lyrické imprese a hříčky.

Kniha básní o lehkosti vědomého bytí, moudrosti duše, uzdravení a čisté Lásce.

Život koncentrovaný v ostře řezaných obrazech, „Hájíček jinak“, ve svých základních akordech však dobře rozpoznatelný. Poezie civilní, neokázalá, s hlubokým osobním ručením.