David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?
Katyňský masakr 22 000 polských válečných zajatců byl spáchán v naprostém utajení v dubnu a květnu 1940 na přímý Stalinův rozkaz. Po dobu téměř padesáti let Sověti udržovali fikci, že Katyň byla nacistickým zvěrstvem.
Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939–1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
Výkladu a popisu událostí druhé světové války bylo věnováno bezpočet knih. Přesto stále vznikají nové: pohled na více než osmdesát let staré události se neustále vyvíjí a názory se různí.
Harry Lenga se narodil roku 1919 v polském městě Kozienice a spolu s dvěma bratry se vyučil hodinářskému řemeslu. Právě to – a vzájemná sourozenecká soudržnost – jim v Osvětimi i v Mauthausenu zachránilo život.
Tato kniha je fascinujícím vhledem do osobních životů, psychologických profilů i manželství žen Hitlerových pohlavárů. Göring, Goebbels, Himmler, Heydrich, Heß, Bormann – jména, která jsou synonymem moci a vlivu ve třetí říši.
Třicetiletá válka převrátila Evropu naruby. Starý kontinent z ní vyšel chudší o pár milionů obyvatel, ovšem zároveň s tím vstoupil do éry „rozumu“. A právě tento moment definitivně zvrátil poměr sil mezi křesťanstvím a islámem.
Vláda Jindřicha VI. (1422–1461) z lancasterské větve dynastie Plantagenetů vyústila v jeden z nejničivějších konfliktů, jaký se kdy odehrál na území ostrovního království.
Historie tzv. první války za sjednocení Itálie zahrnuje sled dramatických událostí, počínaje ne čekanými pouličními boji během „pěti dnů v Milánu“ v březnu 1848, přes tažení Císařského vojska pod velením polního maršála Václava Radeckého z Radče.
Kniha švýcarského historika na příkladu 13 zemí popisuje, jak byly v minulosti a jsou i v přítomnosti vedeny nezákonné války a opakovaně jsou porušovány zásady vyslovené v Chartě OSN, a tím je záměrně sabotován zákaz vedení válek.
Kniha je věnována nejsledovanějšímu období dějin Spojených států, k němuž vycházejí jen v USA desítky knižních publikací každým rokem. Nezabývají se jen válečnými událostmi, ale širším kontextem střetnutí mezi dvěma částmi Unie.
Vzpomínky více než dvou set pamětníků na těžký rok 1938 nejsou jen suchým popisem tehdejších událostí - naopak barvitě a plasticky zachycují často velice hořké pocity těch, kteří byli tak krutě vyhnáni ze svých domovů.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.