Kniha přibližuje historii, poetiku a prostřednictvím rozhovorů a vzpomínek také jednotlivé členy skupiny UB12, do níž patřili významní představitelé českého poválečného umění (V. Boštík, J. John, St. Kolíbal, A. Šimotová a další).
Katalog výstavy věnované dílu Vojtěcha Kubašty, českého grafika, ilustrátora a světově proslulého tvůrce dětské prostorové knížky, pořádané o.s. Pro Photo v Galerii Mansandra.
Kolekce umění doby fin de siécle ze sbírek Západočeské galerie v Plzni patří k tomu nejlepšímu, co se nachází v českých veřejných sbírkách. Zahrnuje všechny důležité tendence, které se objevili na tehdejší výtvarné scéně.
Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla.
Dílo Kamily Ženaté nelze přiřadit k žádným skupinovým trendům tuzemské výtvarné scény posledních dekád. Autorka patří ke generaci umělců, která, slovy kunsthistoričky Mileny Slavické, „byla jakoby zasypána pískem“.
Technika, funkce, styl a kontext italské kresby vrcholné renesance a manýrismu podpořeného v letech 2020–2022 Grantovou agenturou České republiky, je katalogem stejnojmenné výstavy.
Psi milujeme pro jejich veselou povahu a přátelskou společnost, kterou nám nezištně poskytují. „Pes v umění“ je osobitá sbírka obrazů a ilustrací psů vytvořených umělci z celého světa.
Autor ve své knize představuje věci ze dřeva i obrazy ve dřevě. Vypráví, jak vznikly a dokládá, že – co se týče dřeva – prozrazením kouzla kouzlo nezevšední. Vyprávění je dřevěné a patřičné. Najdete tu i malé povídky.
Výpravná publikace nazvaná Levitace představuje aktuální tvorbu Lubomíra Typlta, který patří k nejlepším současným výtvarným umělcům. Kniha vyšla u příležitosti Typltovy úspěšné výstavy v pražské galerii Villa Pellé.
Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.
Renesanční benátský malíř Giorgione (1477–1510) je v dějinách umění velkou pohánějící silou, která se rychle vytratila, ale přesto zanechala podstatnou stopu v nové éře malířství.
Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová.
Dílo Jana Zrzavého ve sbírkách Karáskovy galerie. 18 volných grafických listů Jana Zrzavého 165 x 225mm. Grafiky věnoval Jan zrzavý ve 20. letech minulého století Jiřímu Karáskovy pro jeho sbírku.
Cílem publikace, kterou v roce 2021 vydala GAVU Cheb ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i. u příležitosti stejnojmenné výstavy, není souhrnné zpracování tvorby Jaroslavy Pešicové.