Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?
Publikace je postavena na mnohaleté práci autora s archiváliemi různého druhu (korespondence, osobní vzpomínky, poznámky z deníků, zápisy z jednání) zasazených do širšího kontextu předzvěsti schizmatu, vzniku a vývoje Církve československé.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
„Cesta je taková jako ten, kdo jde po ní s námi. Cesta je taková jako ten, koho s sebou na ni vezmeme. Jak prostě zní některé věty. Bývají to přitom věty, co nesou poznání, které dokáže měnit život a dát mu směr, náplň, radost.
Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva.
V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.
Geše Rabten při nesčetných příležitostech předával učení o nejrůznějších tématech Dharmy, učení schopná podněcovat proměnu a vnášet světlo do myslí naslouchajících. Tato kniha, zaznamenávající některé z těchto výkladů.
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec.
Kniha zpřístupňuje českému čtenáři text Athénagorovy Přímluvy za křesťany, která přestavuje raný křesťanský apologetický spis, který dosud nebyl do češtiny přeložen, spolu s výsledky současného bádání o Athénagorovi a jeho myšlení.
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?
Knížka Výroky 1 v kapesním formátu je určena duchovním praktikům jako prostředek rychlého meditačního naladění se kdykoliv během dne, ať už cestujeme do práce či čekáme ve frontě na poště.
Co se stalo před více než dvěma tisíciletími na pahorku Golgoty? Co je skrytým základem Velikonoc? Jaký je jejich základ ve slovanských či keltských tradicích?
Názor na to, co je život, se v nejhlubší rovině liší v tom, zda na něj nahlížíme pouze jako na singulární, ohraničený jev, který má začátek a konec, nebo jako na kontinuum bez začátku a bez konce.
Právě o tento rozdíl jde v této knize.