Jak je možné, že moderní svět funguje? Demografie, zemědělství, energie a hospodářství – to jsou čtyři „velké civilizační přechody“, jež zcela proměnily náš způsob života.
Válka na Ukrajině a její kořeny pohledem válečného reportéra
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?
Proč je nutné zastavit Vladimíra Putina a nepřátele svobodného světa.
Přesná analýza putinovského režimu od geniálního šachisty a předního představitele ruské opozice Garryho Kasparova.
HANNAH ARENDTOVÁ (1906-1975) se ve svém posledním díle, jehož knižní podoba vyšla až z pozůstalosti, věnuje základním, na sebe nepřevoditelným dimenzím lidské mysli či ducha: myšlení, chtění a souzení.
Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem.
Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti. V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby.
Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých.
Po dlouhých letech hanobení národního státu ve jménu univerzalistické ideologie opět nastává čas, abychom ocenili ctnosti a přednosti nacionalismu. Izraelský politolog vysvětluje, že svět má na výběr pouze dvě možnosti...
Autor nabízí „první pomoc“ v podobě tipů, jak významně změnit životní styl ve svůj prospěch, uvádí nejnovější poznatky výzkumníků této oblasti a v závěru se zabývá úvahami o tom, zda se náš mozek dokáže na změněné podmínky adaptovat.
