Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce – Svaté Heleny v rumunském Banátu.
Nahlédněte do neuvěřitelných osudů odsouzenců k životu na zmrzlé Sibiři. Do vyhnanství sem byli posíláni poddaní nepohodlní carskému i stalinskému režimu, mezi nimiž se objevují spisovatelé jako Dostojevskij, Černyševskij, Sacharov, Solženicyn...
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání.
Monografie věnovaná vídeňskému architektovi Antonu Erhardovi Martinellimu se zaměřuje na jeho působení ve službách Adama Františka ze Schwarzenbergu (zejména v letech 1722–1732) ve srovnávací perspektivě.
Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání.
Kniha popisuje vznik Československa od jeho založení v roce 1918 až po rozdělení v roce 1992 - od začínající demokracie, přes nacistickou okupaci, komunistickou diktaturu, Sovětskou invazi, normalizaci a konečně opět přechod k demokracii.
Clausewitzovo vrcholné dílo O válce je navzdory roku prvního vydání (1832) stále považováno nejen za největší, ale dokonce za jedinou skutečně velkou knihu, jaká kdy byla na dané téma napsána.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.
