Luna je zvláštní holčička. Mluví s hvězdami, duhu má jako klouzačku a mraky bere jako přátele, Jenže poslední dobou často pozoruje pozemský život a i když vnímá, že se tam dějí i složité věci, jedno jí nedá spát. Chtěla by poznat dotek.
Malá Kateřina, dcera Pána lesů žije s tátou myslivcem v hájovně a má po něm zelenou krev. Les šumí, ještěrka polyká brouka, houbičky tancují a na světě je pořád co objevovat.
Po krásném podzimním dnu se maminka s holčičkami vrací domů. Čekají, že jim otevře tatínek, ale ten doma není a nepřichází… Čím dál víc je trápí nejistota: Kde může být? Nestalo se mu něco? Místo tatínka nakonec zazvoní pan Nikdo.