Nejprodávanější tituly - únor 2023
světové dějiny

Třináctý, předposlední díl známého historického cyklu se v souboru dílčích témat věnuje období přelomu 19. a 20. století.

Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.

První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859-1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana.

Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?

Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.

Soubor esejů Jeana Améryho (1912-1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost - zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů.

Stručné a přehledné dějiny Ruska od Kyjevské Rusi po současnost. Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství.

Rytířské duchovní řády jsou prezentovány jako významná sdružení, jejichž činnost byla úzce provázána se světem tehdejších společenských elit, tj. šlechty a bohatého měšťanstva, a byla také zásadním způsobem podporována panovníky příslušných zemí.

Válečný deník katolického děkana Františka Wonky zachycuje život v západočeském městě Manětíně nedaleko Plzně, na hranicích protektorátu, v letech 1938 – 1945.

Vzpomínky nizozemské protestantky na její angažmá v předválečném i poválečném Německu a v zemích komunistické východní Evropy.

Kniha ukazuje, jak ve středověku postupně na území západní Moravy vznikala síť kostelů.

Autor se ohlédl ještě jednou za svou politickou dráhou a zodpověděl otázky týkající se práce vlády ČSSR zejména v době tzv. normalizace, klíčových událostí té doby a osobností, s nimiž se setkával a spolupracoval.

Publikace přináší výbor ze studií předního českého historika vědy Zdeňka Horského (1929-1988), jež jsou výsledkem jeho mnohaletého bádání soustředěného kolem problematiky formování novověké evropské vědy a vývoje kosmologie a astronomie 15. až 17. století.

Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století.

Francouzský historik se zabývá různými aspekty boje církve proti těmto představám a proměnám postavení této šelmy v symbolice středověku.

Francouzský historik M. Bloch ve své rozsáhlé, byť nedokončené eseji uvažuje nad významem historie a historiografie a nad tím, co je podstatou historikova řemesla.

Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.

Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.

Dozvíte se jak to bylo se smrtí Mozarta, Havlíčka Borovského, Jana Lucemburského, Giacoma Casanovy, Jana Roháče z Dubé, ale i Aloise Rašína a mnoha dalších.

Nejvýznamnější traktát náboženského myslitele husitské doby Petra Chelčického vznikl v polovině 15. století.