Práce předního německého vojenského historika dokládá, že Wehrmacht vedl v letech 1941–1944 vyhlazovací válku odporující mezinárodním konvencím a válečným zvyklostem. Mapuje i zrod poválečné legendy o „čistém“ Wehrmachtu vedoucím regulérní válku.
Proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti, křivdy a vzdoru do té míry, že nakonec přivedly národ k ozbrojené vzpouře proti Britskému impériu ?
Poutavě napsaná biografie Hermanna Göringa, jenž svým intelektem přesahoval většinu tvůrců a ideologů nacistického režimu, si klade za cíl ozřejmit všechny stránky života muže, který se za své činy musel zodpovídat před Norimberským soudem.
Ve třetím a posledním svazku svých Pamětí zachytil profesor František Weyr (1879-1951) život v Praze za druhé světové války, popsal své působení v Brně na obnovené Právnické fakultě v letech 1945-1948, vylíčil průběh únorového převratu.
Rozsáhlá monografie anglického historika představuje zajímavý a nezvyklý pohled na ruské a sovětské dějiny 20. století. Autor klade důraz na dějiny ideologií a na sociální dopady socialistického experimentu v Rusku.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
