Knihu Kde zrovna jsem můžeme číst jako román, ale i jako pásmo volně navazujících, převážně lyrických povídek spojených hlasem jejich vypravěčky a protagonistky, singl ženy středního věku, pro kterou je samota životní volbou.
Třetí soubor padesáti drobných esejů popularizátora vědy Františka Koukolíka plynule navazuje na předchozí knížky Chlap kousl psa (2021) a Břevno v oku (2022) (obě v Nakladatelství Karolinum).
Čtyři skupinky lidí se vydaly strávit dovolenou v šumavských lesích. Obtloustlý medik Rudolf se třemi kamarády, Jakub s přítelkyní Sašou, Richard s manželkou Emou a parta studentů v čele s charismatickým sukničkářem Márou.
Timur Vermes umí své čtenáře jaksepatří překvapit. Jeho nový román U lze jen těžko srovnávat s autorovými předchozími dvěma knihami, s bestsellerem Už je tady zas nebo drsnou satirou Hladoví a sytí.
„Na památku zesnulým, pro vzpomínku žijícím, jako odkaz pro příští generace.“
Toto motto vyjadřuje vše, co lze spojit s knihou Heimat Hohenelbe vydanou v roce 2007 krajanským spolkem Heimatkreis Hohenelbe se sídlem v Marktoberdorfu.
Po ranním výletu na pláž má skupina mladých surfařů nehodu v dodávce, která se pro jednoho z nich stává smrtelnou. Jeho rodina je postavena před těžkou volbu: pokud svolí k transplantaci orgánů, může skon jejich syna zachránit jiné životy.
Je možné znovu obnovit původní ničím nezastřené nadšení ze života, které nám kdysi bylo tak přirozené a vlastní? Dokážeme přestat být lhostejní a necitliví? Můžeme v sobě, vy i já, milí čtenáři, probudit naše vnitřní kotě?
