Úzká sbírka krátkých povídek je jako sbírka momentek z života jedné ženy, které zachytila na různých místech (ve vlaku, hotelu, na ulici i na střeše domu, kde bydlí, odkud sleduje východ slunce mezi schnoucím prádlem). Za pozornost jí přitom stojí i všedně nevšední věci, jako hra stínů při východu slunce, kterých si člověk všimne, jen když na chvíli zpomalí a odtrhne oči od mobilního telefonu.

Sbírka povídek, knižních příběhů ze života ženy, která se dobrovolně rozhodla žít sama. Svět jejíma očima a popis "běžných" i neběžných maličkostí při čtení vyvolává nostalgické, někdy až lehce melancholické pocity.
Příjemná jednohubka, u které se člověk i trochu zamyslí.

Autorka umí psát, ale to jaký příběh si vybrala, vyzdvihování průměrných a nezajímavých povahových vlastností člověka, může to zajímat snad ženské čtenářky v adolescentním věku, jinak nikoho. Ztracený čas číst tento titul. Píše li obdobně i další knihy, tak jde o autorku, o níž čeští čtenáři pravděpodobněji nebudou rádi nic dalšího číst.