Válka na Ukrajině a její kořeny pohledem válečného reportéra
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?
Harry Lenga se narodil roku 1919 v polském městě Kozienice a spolu s dvěma bratry se vyučil hodinářskému řemeslu. Právě to – a vzájemná sourozenecká soudržnost – jim v Osvětimi i v Mauthausenu zachránilo život.
Tato kniha je fascinujícím vhledem do osobních životů, psychologických profilů i manželství žen Hitlerových pohlavárů. Göring, Goebbels, Himmler, Heydrich, Heß, Bormann – jména, která jsou synonymem moci a vlivu ve třetí říši.
Strhující popis nemilosrdných bojů proti drtivé sovětské přesile
Životní příběh legendárního finského odstřelovače Sima Häyhäho (1905–2002), nenápadného, drobného chlapíka, který za Zimní války se Sovětským svazem výrazně zasáhl do těžkých bojů o řeku Kollaa.
Kniha se zabývá nejen válečnými operacemi podél železnice, ale také úpadkem morálky ve vojsku včetně „československého povstání“ v Irkutsku na jaře 1919, kdy téměř došlo k občanské válce mezi legionáři.
Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až do konce války.
Herbert Cukurs, známý jako Řezník z Rigy, zavraždil asi třicet tisíc lotyšských Židů. Dokázal se vyhnout norimberským procesům a po skončení války uprchl do Jižní Ameriky.
Vpád ruských invazních vojsk na Ukrajinu šokoval celý svět. Kde leží společenské a historické příčiny tohoto konfliktu? Jak do událostí zapadá politická kariéra prezidentů Putina a Zelenského? A jak bude vypadat budoucnost Evropy?
Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století.
Třetí svazek komentované edice více než 500 německojazyčných dokumentů (opatřených doslovným českým překladem) vzniklých v okruhu působnosti německé politické a policejní správy v tzv. protektorátu Čechy a Morava.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena…," zpívalo se u nás před sto padesáti lety. Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky a prapory z českého království.
Historie tzv. první války za sjednocení Itálie zahrnuje sled dramatických událostí, počínaje ne čekanými pouličními boji během „pěti dnů v Milánu“ v březnu 1848, přes tažení Císařského vojska pod velením polního maršála Václava Radeckého z Radče.
Kniha švýcarského historika na příkladu 13 zemí popisuje, jak byly v minulosti a jsou i v přítomnosti vedeny nezákonné války a opakovaně jsou porušovány zásady vyslovené v Chartě OSN, a tím je záměrně sabotován zákaz vedení válek.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.