Český král Jan, první z Lucemburků na českém trůně a manžel Elišky Přemyslovny, je stále postavou přijímanou nejednoznačně - na jedné straně "král cizinec", na druhé "král diplomat".
Nakladatelství Dar Ibn Rushd vydalo již několik knih o historii a současnosti zemí Orientu. Mezi ně patří Sýrie, Libye, Tunisko, Království Saúdské Arábie a Marocké království.
Kniha vypráví úžasný příběh činorodého a nespoutaného mladého muže a vynikajícího stíhače Josefa Františka, který se zapsal do průběhu bitvy o Británii krátkou, ale oslňující sérií sedmnácti potvrzených sestřelů...
Americký autor, pobývající mj. i v Praze, procestoval Evropu a napsal jasnozřivý a varovný rozbor vztahů mezi státy EU a jejího vztahu k jiným státním a politickým celkům, zejména k Rusku.
Druhé číslo revue Paměť a dějiny se věnuje kulatému výročí „srpnové okupace“. Filozof a teolog Wolfram Tschiche ve vzpomínkově laděném textu píše o tom, jak ho události v Československu přiměly definitivně se vymezit vůči komunistickému režimu ...
Druhá část historie letecké války ve Španělsku z pohledu nacionalistické strany přibližuje nasazení německé Legie Condor, její organizaci, bojovou techniku a letecký personál.
Unikátní autentické svědectví, v němž Čechoslovák Filip Müller odhalil světu, co na vlastní oči viděl a zažil jakožto člen židovské¬ho sonderkommanda v osvětimské továrně na smrt.
Z vyprávění o dramatech druhé světové války jako by se vytrácel její tragický začátek, a sice přepadení Polska jednotkami wehrmachtu, zoufalý boj pěšáků a jezdců s drtivou přesilou tanků a letadel...
Kniha vychází k 100. letému výročí založení Československa. Najdete zde rovnou stovku příběhů.
Malý vzorek osudu hrdinů, o nichž se skoro nic neví. I když mají podobný základní rámec, každý je unikátní.
Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
Kniha Zvolili svobodu je třetí částí autorčina cyklu mapujícího osudy tvůrců ruské kultury 20. století, kteří vyjadřovali nesouhlas se sovětsko orwellovskou skutečností, v níž žili.
Publikace představuje zámek v dosud málo známých či opomíjených souvislostech. Již ne jen jako jeden z mnoha veřejnosti zpřístupněných hradů a zámků u nás, ale jako objekt, který měl významné postavení v dějinách republiky.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
