Nejprodávanější knihy - březen 2023
osobnosti náboženství a myšlení

Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.

Mohl by být papež František tyranem a nejbezcharakternějším papežem novověku? Ano, odpovídá církevní historik Marcantonio Colonna, ve své kontroverzní, ale uvážlivé knize Papež diktátor.

Otevřený, zábavný i dojemný rozhovor novinářky Renaty Kalenské s Karlem Schwarzenbergem. Předmluvu napsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Tato biografie dokumentuje více než jen fascinující životní příběh chlapečka z vesnice Tagccher, který byl jako čtyřletý rozpoznán coby čtrnáctý dalajlama...

Předkládaná kniha se věnuje životu a dílu starce Josefa Hesychasty, jenž patří k nejvýznamnějším osobnostem současného pravoslaví. Prostřednictvím svého učení i žáků podstatně ovlivnil život na Svaté hoře Athos, a nejen tam.

Temperamentní Alberto vydává svědectví o své poněkud klikaté cestě ke kněžství. Vyrůstal na Kubě, v krásné věřící rodině, ale v nepříliš krásném režimu Fidela Castra. Přesto se dostal na medicínu, měl známost a otevírala se před ním slibná budoucnost

Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.

Monografie nabízí zevrubné seznámení s životem Josefa Zvěřiny v letech 1913–1967, předkládá celoživotní bibliografii jeho publikovaných prací (včetně samizdatu) a rukopisných, resp. strojopisných materiálů.

Předkládanou knížečku tvoří krátká zamyšlení nad vlastními slovy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), jíž od dětství fascinovala dynamika vztahu pozemského života a věčnosti, „už ano, a ještě ne“ plnosti křesťanského života.

V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.