Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.
Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců a obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, asi z 12. století. O jejich autorství se dodnes vedou spory.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Autor podtitul publikace rozvadí v předmluvě. Připomíná maturitu na gymnáziu v Opavě, studium klasice filologie v Praze, pedagogické působení na gymnáziích ve Slezsku a na jižní Moravě, zajetí na ruské frontě a vstup do legií v Rusku.
Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně.
Using an innovative approach, these 13 comic strips narrate the destinies of people who in the battle against totalitarian power either morally triumph or succumb to their weaknesses.
Heinz Pannwitz, za války šéf oddělení pražského Gestapa, byl jmenován šéfem zvláštní komise pro vyšetřování atentátu. Jeho zpráva je tedy historicky nejcennějším dokumentem o všech okolnostech atentátu na Heydricha.