Kniha vrchních písařů (Š'-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140-87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace.
Autor na základě detailní práce s prameny, z nichž ty nejdůležitější zpřístupňuje čtenářům v komentovaném českém překladu, nastiňuje vývoj katarské náboženské kultury a zabývá se i jednotlivými katarskými rituály.
Kniha je věnována čtyřem historicky nejvýznamějším městům na území Saúdské Arábie. Mekce, Medíně, Rijádu a Džiddě. Jsou to města, která vždy hrála významnou roli při rozvoji kultury a obchodu v arabském světě.
