Nejprodávanější tituly - duben 2023
česká společnost a politika

Oblíbené motto „řídit stát jako firmu“, které do české politiky přinesl fenomén Andreje Babiše, definuje změny, jimiž česká společnost prošla mezi lety 2013–2021.

Otevřený a kontroverzní příběh z nejvyšších pater justice. JUDr. Pavel Kučera, dlouholetý místopředseda Nejvyššího soudu s bohatou soudní i advokátní minulostí, vypráví o zákulisí justičních praktik i mediálních kauz napříč dobou a režimy.

Historik Jiří Suk v knize Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize pojednává o československé listopadové revoluci roku 1989 syntetickým způsobem, na základě důkladného studia, s kritickým nadhledem.

Deník N ve spolupráci s historiky popsal osudy lidí, o něž normalizační režim opíral svou moc nebo kteří se stali výmluvnými symboly jeho praktik.

Publikace si klade za cíl zorientovat čtenáře ve stávajícím důchodovém systému. Autor, který byl předsedou tzv. důchodové komise v letech 2014–2017, vysvětluje vývoj penzijního systému na konkrétních krocích předchozích vlád....

Paměti slavné rakouské novinářky narozené v Praze.

Proč u nás najdeme tak málo vyvěšených českých vlajek?

Nejhlubší sonda do historie i současnosti našich klášterů a do dosud tabuizovaného života lidí v nich.

Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců.

Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů.

Existence občanské společnosti je dnes považována za nutný předpoklad udržitelnosti liberální demokracie. Češi mají za sebou čtvrt století svobodného vývoje. Jaké předpoklady existovaly pro rozvoj občanské společnosti v Česku po roce 1989?

Dvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl.

Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.

Knížka pro učitele a také ředitele škol, kteří hledají inspiraci pro inkluzívní vyučování - tedy jak zvládnout v jedné třídě pohromadě žáky s různou úrovní nadání, migranty, příslušníky menšin.

Etnopolitická studie se zabývá vzájemným vztahem mezi romskou politikou a politikou romství. Hledá odpovědi na otázku, jak dělají Romové v České republice politiku a zároveň jak česká politika „dělá“ Romy.

Kniha vychází z autorovy disertace a přináší nový pohled na počátky socialistické diktatury v poválečném Československu.