Silvio Berlusconi, Geert Wilders, Frank Stronach, Viktor Uspaskich, Vít Bárta, Tomio Okamura a Andrej Babiš, to jsou jen některá jména politických podnikatelů, kteří vytvořili vlastní stranu a vstoupili s ní do politiky.
I když všichni občas lžeme a i když si politika vysloužila zvláštní reputaci jako doména nepravd, Pravda v době populismu přináší argument, že odpovědnost vůči pravdě a pravdivosti není možné ani ve sféře politiky odsunout stranou.
Po celé dějiny přicházeli ruští myslitelé, geografové a státníci s vizemi o roli a civilizační příslušnosti své velké země. Zároveň při tom odhalovali neujasněnost geografického i hodnotového rámce ruské státnosti i identity ruské společnosti.
Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.
Monografie představuje první komplexní pojednání o sporu mezi Řádem německých rytířů v Prusích a Polsko-litevskou unií na kostnickém koncilu (1414–1418), který je analyzován ze tří navzájem se prolínajících hledisek, diplomacie, práva a propagandy.
Publikace Josefa Smolíka „Úvod do studia mezinárodních vztahů“ je vhodným studijním podkladem pro výuku této problematiky. Souhrnně pojaté zpracování tématu navíc umožňuje vhled do dané oblasti i zájemcům z řad širší veřejnosti.
Circus politicus znamená v našem porozumění globalizaci rozhodný obrat. Ta se přestává díky této knize jevit jako abstraktní a neosobní proces. Její mechanismy se inkarnují ve směšných mocipánech.
Práce z pera experta na politický a bezpečnostní vývoj zemí bývalého Sovětského svazu rekonstruuje nejdůležitější momenty jaderného odzbrojení tří postsovětských republik.
Dvacet let, které uplynuly od pádu komunistických režimů ve východní Evropě, nevedlo k překvapení jedněch a navzdory slibům druhých ke zprůhlednění politiky ani uvnitř našeho státu, ani na poli mezinárodním.
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.