Psaní strojem na děrné štítky má v nové sbírce Radka Malého nejen svůj formální půvab a neslouží jen jako záznam pozoruhodného tvůrčího procesu, ale také ustavuje svá pravidla, kouzla a omezení.
Kniha se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k poezii šedesátých let. Zkoumá mj. Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka.
Útlá sbírka básní psychiatričky a překladatelky Džamily Stehlíkové je ozvěnou vypjaté mezní zkušenosti s láskou z pohledu ženy. Polarita mužského a ženského odkazuje k mytickým základům lidského bytí v jeho odloučenosti od celku veškerenstva.
