Toto jsou básně, které kombinují civil(ist)ní poetiku se surreálnými obrazy; děje se tak prostřednictvím asociativních jazykových her a „samplování“ textových útržků nejrůznějšího původu.
Rakouský básník Georg Trakl (1887–1914) stojí svým znepokojivým dílem na křižovatce moderních literárních směrů. Za svého života, který předčasně a tragicky ukončily události první světové války, napsal pouhé dvě sbírky poezie.
Básnická sbírka Hodina mezi psem a vlkem pochází z 60. let, stejně jako Smuténka či Metličky. Po vydání těchto děl byl básník zahnán do politického ústraní. Za své dílo byl oceněn až po roce 1989.
Debutová sbírka českobudějovické rodačky Anny Gažiové (1999), která na sebe stihla upozornit už v roce 2017, kdy ve své kategorii vyhrála děčínskou Literární cenu Vladimíra Vokolka.
Básnická sbírka Jepičí krásky je pohledem autora na svůj život prošpikovaný druhými životy, v nichž vidí onu poezii, která je všude kolem nás, avšak je často nevnímána.
